ZPĚT

Révokaz v Evropě

Po skončení napoleonských válek, byla znovu obnovena transatlantická doprava a do Evropy jsou v malém měřítku dováženy americké druhy révy. Počátek révokazné kalamity v Evropě, se datuje dle dochovaných pramenů do roku 1862. V té době žil v jižní Francii v městečku Roquemaure, na řece Rhoně, obchodník s vínem pan Monsieur Borty. Tamní přístav patřil tehdy k nejživějším místům lodní dopravy, z nějž lodě dopravovaly zboží, víno nevyjímaje, po celé Evropě.

Jednoho jarního dne, onoho osudného roku 1862, obdržel Borty od svého přítele z USA velký balík, ve kterém bylo kromě ostatních věcí několik sazenic americké révy. Borty, který si nebyl vědom žádného rizika, vysadil tyto americké sazenice ve svém vlastním vinohradě, hned vedle již vysazených evropských odrůd. Od té doby se začala šířit nákaza révokazu, pomalu ale jistě. Nejprve se začaly objevovat příznaky v okolních městech, tamní révě náhle nečekaně rychle zežloutly listy, jejich okraje zčervenaly, až úplně uschly a opadaly. Zdálo by se, že podobné příznaky, co se zbarvení listů týká, by mohlo jít o padlí, v rozporu s tím ale nebyly zaznamenány žádné příznaky plísně, které by právě připadaly na napadení houbou. Během 2 – 3 let, se nákaza šířila takovou rychlostí, že brzy byly napadeny velké části vinic, po obou březích řeky Rhony, V roce 1867 byla zasažena rovněž velká část oblasti Avignonu a na jihu sahala nákaza až k moři. Odtud se révokaz rozšířil po celé Evropě.

Mnozí vinaři nevěděli co si počít, kam a na koho se obrátit, z kompetentních míst nepřicházely žádné rady ani doporučení a tak vinaři ve velkém začaly svoje vinice klučit a dřevo z révy prodávat dřevařským podnikům jako palivo, aby alespoň částečně pokryli obrovské ztráty příjmů, které tento škůdce napáchal.  V Českých zemích se révokaz objevil až v roce 1890 na území Moravy a to v Šatově u Znojma, Česká vinohradnická oblast v té době ještě napadena nebyla. Na území tehdejšího Rakouska-Uherska, byl révokaz zjištěn v roce 1872 v Klosterneuburgu u Vídně, v zemské vinařské škole, mezi botanickými druhy, čeledi révovitých. Objevitelem tohoto škůdce v okřídlené formě, byl na stejné škole český student K. Fořt (1852-1926) a to 25. září 1874. Později se stal ředitelem mělnické vinařsko-ovocnické školy a v roce 1902 tohoto zhoubného škůdce podrobně popsal. Sám Fořt také navrhoval příslušná opatření, přičemž poukazoval při šlechtění na odolnost. Na území Slovenska byl révokaz objeven v roce 1879 v Košicích, v tamní šlechtitelské vinici vinohradníka Jana Mathiásze (OREL a VÁVRA, 1978). V 19. Století byli lidé často ochotni věřit v nadpřirozené věci a tak mnozí vinaři chápali výskyt této kalamity jako trest Boží. Mnozí podnikali poutní cesty, aby prosili Boha za odpuštění a uzdravení jejich vinic, jiní postupovali bohu různé oběti a pořádali náboženské rituály, s cílem očistit jejich nemocnou révu.

V současné době je nejúčinnější obranou proti révokazu roubování ušlechtilých odrůd Révy vinné na podnožovou révu. Ta je sice náchylná na listovou formu révokazu, ke kořenové formě tohoto škůdce je ale velmi odolná. Jedná se především o americké druhy Vitis berlandieri, Vitis riparia, Vitus rupestris a jejich křížence. Takto vznikly dnes hojně používané podnože, jako Kober 5 BB, Kober 125 AA, SO 4, CR 2 nebo Teleki 5 C.

Nevíte si rady? Zanechte mi zprávu a já se Vám brzy ozvu.