ZPĚT

Víno a zdraví

Víno je již od starověku považováno za zdravý nápoj, který povznáší lidskou mysl a přispívá k dobrému tělesnému stavu člověka. Pravidelné, ale přiměřené pití vína předchází různým onemocněním, navíc také uvolňuje naši psychiku, pomáhá odbourat stres, zapomenout na starosti a navodit příjemnou náladu.

Historie vinného léčitelství

Přesná doba, kdy bylo zjištěno, že je víno prospěšné, se přesně neví, ale k léčebným účelům se používalo už před mnoha tisíciletími. Lidé příznivé účinky vína vypozorovali, aniž by znali mechanismy jeho působení. Víno už v dávné historii představovalo životní mízu přírody a symbolické spojení mezi vínem a krví přetrvává v křesťanství dodnes.

První písemné svědectví o využívání vína jako léčebného prostředku je z doby před více než 6 000 lety od Sumerů. Před více než třemi tisíci lety znali víno jako nápoj i Egypťané a staré egyptské recepty dokazují, že ho používali také k léčení. Stejně tak tomu bylo i v Číně, Indii a Arábii. Léčivé účinky vína využívali také křesťané a židé, vínem se léčilo také ve starověkém Řecku a Římě.

Naši předkové se mírnou konzumací vína chránili před střevními onemocněními, víno užívali při nachlazení, na tišení bolesti, obklady z vína ke snižování horečky a také jako dezinfekční prostředek na vnější rány. Pro osvěžení víno ředili vodou, k léčebným účinkům do něj přidávali byliny, koření, med a jiné příměsi. Víno jako lék bylo vytlačeno až příchodem farmaceutických léčiv. Ještě v roce 1892 mohli lékaři naordinovat okolo 10 druhů vín na lékařský předpis.

V současnosti se víno již nepoužívá pro léčení chorobných příznaků, o to větší význam však má jeho preventivní účinek.

Jak pomáhá vinný alkohol

Zatímco příznivý účinek alkoholu je prokázaný, mechanismus jeho působení zcela objasněn není. Při střídmém pití dochází ke zvýšení „hodného“ HDL cholesterolu, který brání oxidaci „špatného“ LDL cholesterolu. HDL pak:
–umožňuje přenos přebytků cholesterolu k dalšímu zpracování
–brání shlukování krevních destiček – vzniku trombů, které mohou způsobit srdeční infarkt
–udržuje protizánětlivé látky a antitrombotické vlastnosti buněk cévní výstelky

Ve zvyšování HDL cholesterolu spočívá více než 50% příznivého účinku alkoholu.
–snižování aktivity krevních destiček a bránění jejich shlukování (Tento účinek však rychle mizí – proto je důležité časté a pravidelné pití.)
–snížení fibrinogenu, a tím snížení tvorby cévních plátů a sraženin
–zvýšení schopnosti rozpouštět sraženiny
–zvýšení oxidu dusnatého (NO), který má ochranný vliv na srdce
–snížení zánětlivých změn

 

Víno a srdce

Zdravotním aspektům pití vína se věnuje stále větší pozornost především ve vztahu k prevenci a léčbě některých civilizačních chorob, zejména vzhledem k velkému rozšíření srdečních a cévních onemocnění. S postupem času se ukázalo, že již zmiňovaný preventivní účinek vína je nejvýznamnější u kardiovaskulárních onemocnění, která jsou v současnosti nejčastější příčinou úmrtnosti u nás i ve světě. Nejedná se však vždy jen přímo o prevenci úmrtí na srdeční infarkt, který je v České republice příčinou přibližně poloviny všech úmrtí, ale i prevenci jiných často dlouholetých onemocnění srdce. Základní, nicméně ne první prací, která prokázala, že pití vína má za následek podstatně nižší úmrtnost na srdeční infarkt než pití jiných alkoholických nápojů, byla práce dr. A. Selwyna St. Legera z roku 1979. Po zveřejnění těchto výsledků nastal velký zájem o studium vlivu pití vína a výskytu srdečního infarktu a závěry této studie byly potvrzeny desítkami dalších výzkumů v různých státech. Při jejich souhrnném vyhodnocení se došlo k závěru, že pití vína snižuje riziko výskytu srdečního infarktu o 20 – 60%. Úmrtnost na srdeční infarkt byla o 30 – 80% nižší, než u abstinentů.

Nezvratné výsledky četných vědeckých prací tedy potvrzují pozitivní vliv střídmého pití vína na prevenci srdečního infarktu, a to dokonce i u osob, které ho již prodělaly. Překvapivý účinek má víno i na vysoký krevní tlak – všeobecně se pití alkoholu při vysokém krevním tlaku nedoporučuje, nicméně studie na velkém počtu osob prokázala, že po střídmém pití vína se tlak nejenomže nezvyšuje, ale naopak – klesá. V důsledku toho se pak snižuje i úmrtnost na srdeční infarkt při zvýšeném krevním tlaku.

Střídmé pití a doporučená denní dávka

Je prokázáno, že pravidelní konzumenti vína (v rozumném množství) se dožívají vyššího věku než abstinenti. Současné názory se ustálily na tom, že by muži měli vypít denně asi 2–4 dl vína. U žen je tato dávka menší, asi 2 dl. Na toleranci alkoholu má samozřejmě vliv tělesná hmotnost a výška, ale i psychická kondice a duševní pohoda. Studie doporučují pít malé množství vína nejlépe každý den. Víno má účinky antibakteriální a antivirální. Červené víno na rozdíl od jiných alkoholických nápojů díky vyššímu obsahu tříslovin působí kladně na funkci imunitního systému a chrání tělo před infekčními onemocněními, například před chřipkou. Sklenička vína denně působí preventivně proti nervovým onemocněním a snižuje také riziko senilní demence a vypuknutí Alzheimerovy choroby. Víno zvyšuje intelektuální výkonnost, rozvíjí fantazii.

V souvislosti se správnou činností žaludku je doporučována konzumace vína zejména u starších osob. Kyseliny ve víně příznivě ovlivňují procesy při trávení jídla. Lidé se sklony k překyselení by měli upřednostnit víno červené. Přiměřená konzumace vína uvolňuje úzkost a napětí, navozuje příjemnou atmosféru a má velmi příznivý vliv na sexuální život mužů a žen. Pomáhá dožít se vysokého věku v dobré sexuální kondici. Je prokázáno, že malé dávky vína příznivě ovlivňují oběhový systém, hladinu krevních tuků, krevní srážlivost, trávení, hormonální funkce a záněty. Víno je navíc výborným prostředkem proti nespavosti, urychluje hojení ran a pomáhá při dietě. Malé množství vína působí pozitivně i na funkci jater, a to tak, že zvyšuje aktivitu některých enzymů. Hovoří se také o tom, že víno má vliv i na zamezení zhoubné přeměny buněk v nádorové bujení.

 

Čeho se vyvarovat

Nepříliš kvalitní víno nebo pití ve vyšším než doporučeném množství se však na našem zdraví může podepsat i negativně. V této souvislosti je třeba zmínit i fenomén tzv. „binge drinking“. Jedná se o nárazové pití vysokých dávek alkoholu, kterému holdují ve velkém zejména vysokoškolští studenti. Takovéto pití ztrácí pozitivní účinky alkoholu na lidské zdraví a naopak se stává nebezpečným. Je třeba pamatovat, že příznivý vliv má jen pravidelné a střídmé pití. Doporučenou denní dávkou alkoholu se tedy nelze ani předzásobit, ani vynechané dávky dohnat.

Po požití nekvalitního a nadměrného množství alkoholu následuje stav, který lidově nazýváme ‚kocovina‘. Našemu organismu pomůžeme dodržením klidového režimu, nejlépe spánkem a dodáním tekutin (buď minerálky, šťávy z citrusového ovoce, nebo také bylinkového čaje z máty nebo heřmánku). Vlažná sprcha příjemně osvěží a vitaminy povzbudíte mysl. Tento stav nikdy neléčíme vínem nebo destiláty.

 

Víno a dlouhověkost

Na celkové úmrtnosti se u nás podílí převážně úmrtnost na srdeční infarkt a na mozkovou mrtvici. Tyto příčiny se objevují na prvních dvou místech také v celosvětovém měřítku. Studie vlivu pití alkoholu na celkovou úmrtnost posuzují na prvním místě úmrtnost na srdeční infarkt, ale také jiné příčiny, které s pitím malého množství alkoholu nesouvisejí. Pravděpodobně z důvodu rozdílnosti příčin úmrtí našel Duffy se spolupracovníky velké rozdíly mezi jednotlivými studiemi o celkové úmrtnosti ve vztahu k pití alkoholu. Přesto z jeho práce jednoznačně vyplynulo, že u abstinentů je celková úmrtnost vyšší než u konzumentů alkoholu. Také podle rozsáhlé studie ze Šanghaje klesla celková úmrtnost po pití jednoho až čtyř drinků denně na riziko nižší o 18 % proti abstinentům.

Celková úmrtnost, hodnocená ve studii o výzkumu, provedeném na britských lékařích, vykázala při mírném pití vína v množství přibližně 30 g alkoholu denně rovněž pokles. Při větší spotřebě sice úmrtnost stoupala, ale nedosáhla hodnoty jako u abstinentů ani po trojnásobném zvýšení spotřeby alkoholu. Celková úmrtnost byla signifikantně snížena také u skupiny 90 150 lékařů sledovaných pět let, po pití jednoho až čtyř drinků měsíčně. Největší snížení bylo dosaženo při pití dvakrát až šestkrát týdně. Ještě při konzumaci více než dvou drinků denně byla hodnota celkové úmrtnosti nižší u pacientů po srdečním infarktu, zatímco u pacientů, kteří srdeční infarkt neměli, se při hodnotě pití vyšší než 2 g alkoholu denně vrátila k výchozí hodnotě.

 

Nevíte si rady? Zanechte mi zprávu a já se Vám brzy ozvu.